Zdenek Rykr a továrna na čokoládu
Poznámka k okolnostem zveřejnění
Před 125 lety 26. října se narodil Zdenek Rykr, malíř mnoha stylů, „filosof a pracovník v reklamě, který patřil mezi ty všeumělce, kteří všechno umějí, čeho se dotknou“. Až na výjimky si úvody k výstavám psal sám, „a sice tak dobře, že žádný prostředník by mu nemohl lépe posloužiti“. Výstavy prý bývaly ještě zajímavější. Rykr neustále hledal formu a styl svého výtvarného vyjadřování a svými experimenty předběhl dobu. Tak třeba „z papíru, dřevíček, hadříků a mnoha jiných ingrediencí vytvořil (…) barevnou féerii, která má svůj rytmus obsahový i formální a která zachycuje dojem a okouzlení, jemuž podléháme třeba v Loretě nebo na Karlově. Jeho práce šíří kolem sebe podobnou atmosféru jako třeba revue Voskovce a Wericha, kde se bavíte nejen tím, co se předkládá, ale i pomyšlením na to, jak málo se asi autoři nudili, když komponovali.“ (Použité citace jsou z roku 1936 z únorového vydání Evy, Časopisu vzdělané ženy)
Žel během nacistické okupace 15. ledna ve svých nedožitých čtyřiceti letech Zdenek Rykr dobrovolně opustil svět. Do povědomí širší veřejnosti se dostal díky kunsthistorikům Jindřichu Chalupeckému a Vojtěchu Lahodovi. Letos by se Vojtěch Lahoda dožil 70 let. Je nám ctí a potěšením, že v roce dvojího jubilea můžeme oživit retrospektivu Zdenka Rykra doplněnou o komentáře, texty a díla, která se na původní výstavu v Národní galerii nevešly. Předkládaná výstava se udála již v roce 2016, její zveřejnění na artforgood.cz komplikovaly personální změny v NG a pořízení všech nezbytných souhlasů od majitelů uměleckých děl a reprodukcí. Předně děkujeme za vstřícnou spolupráci: Vojtěchu Lahodovi in memoriam, Evě Lahodové, tehdejší manažerce NG Marcele Strakové, tehdejší kurátorce NG Lence Pastyříkové, tehdejšímu řediteli Chotěbořského muzea Adamu Rosovi, grafikům Luboši Drtinovi, Tomáši Machkovi a Luďku Kubíkovi.
Reprodukce pro "nový život výstavy" Továrna na čokoládu laskavě poskytly: Národní galerie v Praze, Městské muzeum Chotěboři, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Středočeského kraje, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Oblastní galerie v Liberci, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Muzeum umění Olomouc, Galerie Benedikta Rejta v Lounech.
(V Praze 26. října 2025 Pavlína Bartoňová)
Národní galerie v Praze, Veletržní palác
27. května 2016 - 28. srpen 2016
autor koncepce Vojtěch Lahoda
kurátorka Lenka Pastyříková
Tvorba Zdenka Rykra (1900–1940) je přitažlivá záměrnou rezignací na jeden stylový modus. Malíř, dodneška stále poněkud zapomenutý, tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale též v duchu novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce, surrealismu, vytvářel koláže i asambláže, ale také plastiky a objekty. Byl současně konzervativní i avantgardní. Rykr přitahuje ale také oscilací mezi moderním uměním a reklamní činností. V roce 1921 začal vytvářet obaly a propagační letáky a plakáty pro Maršner-Orion, později Orion, jednoho z největších výrobců čokolády a cukrovinek v meziválečném Československu. Kultivovanost a nápaditost obalů čokolád Orion neměla ve své době obdoby stejně jako dlouhodobé působení umělce pro firmu Orion až do roku 1939. Rykrův „vynález“ čokoládové hvězdy Orion, provazcového písma nápisu Orion i motiv mouřenína na obalu slavné tyčinky Kofila svědčí o nevídaných schopnostech mladého umělce autodidakta. Čedok, Káva Kulík, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa pak byly dalšími společnostmi, na jejichž propagaci se Zdenek Rykr podílel.
Rykr byl zručný kreslíř a karikaturista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, které si také často ilustroval, redigoval časopis Domov a svět. Byl nezvykle úspěšný jak v reklamě, tak i ve volné tvorbě, ale také jako výtvarný kritik a žurnalista. Již v roce 1921 vystavoval jako samouk a student se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. Výrazně podílel také na expozici Lázeňství v Československém pavilonu architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži 1937. K zajímavé a košaté tvorbě Zdenka Rykra se váže ale také silný osobní příběh komerčně úspěšného umělce, který byl v uměleckém provozu navzdory tomu outsiderem. Pod tlakem okupace Československa nacistickým Německem spáchal Rykr v roce 1940 sebevraždu. Výstava ve Veletržním paláci představí Rykrovu tvorbu v celé šíři a úplnosti. Znejasnění hranic mezi vysokým a nízkým a mezi jednotlivými stylovými tendencemi ukáže, že dílo Zdenka Rykra je stále aktuální.
Ve spolupráci: Regionální muzeum v Kolíně a organizace CEKUS Chotěboř, Městské muzeum
Hlavní partneři výstavy: Orion, Nestlé
Za podpory: Ministerstvo kultury ČR
Generální partner Národní galerie v Praze: Komerční banka
Partner výstavy: Národní filmový archiv, Ústav dějin umění AV ČR
Generální mediální partner: Česká televize
Hlavní dopravce: České dráhy
Mediální partneři výstavy: Týdeník ECHO, EXPRES FM
Mediální partneři: Český rozhlas, Art & Antiques, Flash Art, ArtMap, PRAGUEEVENTSCALENDAR, ART+, The Museum Channel, Art for Good nový život výstav




