Věra Nováková se narodila 17. ledna 1928 v Praze. Za války vystudovala klasické gymnasium a v roce 1947 ji přijali na akademii výtvarných umění. Po komunistickém puči byla v roce 1949 na začátku čtvrtého semestru při politických prověrkách ze studia vyloučena. V roce 1950 ji přijali do třetího ročníku Vyšší školy uměleckého průmyslu. Od roku 1958 jí bylo úředně povoleno živit se výtvarnou prací, ale nesměla vystavovat. Do Svazu československých výtvarných umělců se niky nepřihlásila. Ilustrovala knihy odborné, později dětské, překreslovala střepy v Archeologickéhm ústavu. Přitom se stále věnovala a věnuje volné tvorbě.
Motivy obrazů i soch Věry Novákové berou svůj původ v klasické literatuře, biblickém kánonu i v polemikách s obojím, jaké vedl třeba Friedrich Nietzsche. Obrácení se, prozření k tradičním tématům jde od počátku ruku v ruce s polemikou vůči velikášství člověka. Cestou od válečných a poválečných hrůz Věřina mládí, přes normalizaci až k charakteristice polistopadových let si malířka klade otázku, kdo je to pravý člověk. Syn člověka, nebo nadčlověk?
David Bartoň
