Art for Good nový život výstav Jan Ámos Komenský Orbis Pictus

Jan Ámos Komenský Orbis Pictus

"Každý jsme nadaný. Ale kdybys soudil rybu podle toho, jestli vyšplhá na strom, tak chudák ryba stráví celý svůj život v přesvědčení, že je úplně neschopná."
Albert Einstein

Představujeme Vám výbor z unikátní obrazové učebnice Jana Amose Komenského doplněný novými ilustracemi Václava Sokola, které se snaží zprostředkovat „svět v obrazech“ současnému dětskému čtenáři. Václav Sokol kreslil pastelem podle barvotisků z roku 1883. Vydalo nakladatelství Machart v roce 2017.

Komenský a Orbis pictus
Je to už hodně dávno, co jsem jako malý kluk objevil Orbis pictus v knihovně svých rodičů; byl tam dokonce dvakrát. Nad rytinami ve faksimilovém vydání jsme s bratrem Václavem závodili, kdo dřív najde čísla na obrázku, a smáli jsme se starobylým formám slov i pravopisu. Ve vydání s barevnými litografiemi jsme zase obdivovali nádherný starý vlak s kouřící lokomotivou. To nás samozřejmě ani nenapadlo, že to není jen tak obyčejná knížka pro děti.

Teprve později jsem začal obdivovat ten krásně přehledný a uspořádaný „viditelný svět“, který se Komenskému podařilo shrnout do několika skoro idylických obrázků, kde není ani stopa po hrůzách Třicetileté války a po jeho vlastním těžkém osudu. Žádné nářky, žádná skepse, která by otravovala dětské duše – všechno je na svém místě a chválí moudrost Stvořitele. Dobří lidé pracují pro sebe i pro druhé a jen nevzdělaní nešťastníci ničí sebe i svět, protože nevědí, co je ctnost a co neřest.

Přes těžkou zkušenost věčného uprchlíka a štvance je Komenský samozřejmý vlastenec, jenže je také Evropan jako málokdo jiný. Věří a ví, že jeho žáci budou jednou potřebovat domluvit se i v jiných jazycích, aby pro ně jejich češství nebylo omezením a aby se mohli plně účastnit té podivuhodné výměny, která dělá Evropu Evropou. Proto mají už malé děti poznávat svět hned ve třech jazycích najednou – je to přece tak snadné a přirozené!

Ale až mnohem později jsem si uvědomil, v čem je Orbis pictus opravdu mimořádný a jedinečný. Tuhle encyklopedii pro malé děti napsal jeden z největších učenců té doby, kterému na dětech tolik záleželo, že všechnu svou učenost dokázal potlačit a skrýt jen proto, aby mu rozuměly. O to se od té doby už žádný velký učenec ani nepokusil, natož aby to dokázal.
Jan Sokol v předmluvě k vydání z roku 2012

Václav Sokol

19. 9. 1938

Jako malý kluk jsem chodil s rodiči do galerie na gotiku. Doma jsem pak maloval madony a podle Augusta Sedláčka hrady. Dle návodu malíře Cennino Cennina jsem si mačkal z hrozínků psího vína krásnou fialovou barvu na pláště madon. Otec byl architekt a navrhoval krásné kostely, které se ale nikdy nerealizovaly. Já jsem miloval EI Greca a chtěl se věnovat kostelnímu umění. Ale doba tomu nepřála. Když jsem dospěl, hrozilo i mi stíhání pro příživnictví. Přijal jsem tedy zaměstnání /knihovníka, později grafika v propagaci/ a mimo to se začal věnovat různým výtvarným činnostem. Instaloval jsem výstavy, maloval plakáty, vyřezával betlémy, lepil a počítal písmenka. Domníval jsem se, že všechny svoje možnosti zde budu moci uplatnit. Vždyť gotika a staré umění vůbec bylo jasně „užité“, dělané pro ně koho a pro jasný účel, kde „umělec“ mohl zůstávat anonymní. Postupem času se mi ale zdálo, že všechny moje činnosti mají určité omezení. Kdybych použil přirovnání, dalo by se říct, že pro duši byly málo výživné, málo kalorické. Nikdy se nedalo úplně zapomenout na to, že někdy byl člověk sám se svou tužkou a papírem a že to bylo výživnější. Občas, když jsem mohl, jsem se vracel ke svým tématům, která se různě proměňovala a mezi sebou ovlivňovala. Moře, stavby, předměty, lidské postavy. Kreslil jsem je pořád znovu a často byly kresby jen ověřením, jak ne. Ale tím se obvykle otevírala cestička jak ano, a ta byla pro mne vždycky nejdůležitější. Někdy se na dlouho ztrácela ve tmě, ale tím větší radost jsem měl, když jsem na ni zase přišel. Zdálo se mi, že to dává smysl.
Václav Sokol

Václav Sokol je kreslíř a grafik. Narodil se v Praze roku 1938. Studoval na Střední umělecké škole Václava Hollara a přípravku pro AVU u prof. Jaroslava Vodrážky. Na vysokou školu ho z ideologických důvodu pětkrát nevzali. V šedesátých letech pracoval jako knihovník v Památníku písemnictví Strahovské knihovny, v letech 1971-90 v Propagačním oddělení Staveb silnic a železnic. Roku 78 podepsal Chartu, na vrátného u SSŽ to ovšem "dopracoval" až o deset let později. V letech 1993-1999 působil jako grafik čtrnáctideníku Architekt. Publikoval články o výtvarném umění v periodikách Katolický týdeník, Perspektivy, Čmelák a svět a Revolver Revue. Graficky upravuje knihy pro Nakladatelství Triáda a Divadelní ústav. Zabývá se volnou tvorbou a variací na Komenského Orbis pictus (obrázek a čtyřjazyčný popis).

Svými kresbami často doprovází texty v knihách jako Poselství Ježíšovo (1969), Rozmluva o moudrosti Hryhorije Skovorody (pod jménem Miloše Ševčíka, 1983). S bratrem Janem, který je filosof a překladatel, vydali knihu Čtení z Bible (1996 a 2014), jež spojuje ukázky z klíčových míst biblického textu v ekumenickém překladu, srozumitelný výklad podstatných pojmů biblické řeči od Jana Sokola a původní komentář textů a motivů Václavovými pastelovými kresbami.

Je autorem několika betlémů v různých materiálech a velikostech. Největší z nich je betlém vytvořený jako věž se spirálovitou cestou, po níž jdou poutníci k jeslím s Jezulátkem (vytvořen přímo do jedinečného prostoru ve středu kostela sv. Klimenta v Odolena Vodě v letech 1985–1988).

Vybraná díla

Další informace

Vzpomínky a východiska Václava Sokola

"Každý jsme nadaný. Ale kdybys soudil rybu podle toho, jestli vyšplhá na strom, tak chudák ryba stráví celý svůj život v přesvědčení, že je úplně neschopná." Albert Einstein

Představujeme Vám výbor z unikátní obrazové učebnice Jana Amose Komenského doplněný novými ilustracemi Václava Sokola, které se snaží zprostředkovat „svět v obrazech“ současnému dětskému čtenáři. více