Art for Good nový život výstav Michal Matzenauer Zenová semínka

Michal Matzenauer Zenová semínka

Do ateliéru pod Nuselskými schody chodí skoro každý den; přes dvůr do domečku zrovna tak velkého, aby se vešel malířský stojan, šteláře na malby, gauč a stůl. Michal Matzenauer tam vede podivuhodný deník. V meditativním soustředění se chápe jádra zkušenosti toho kterého dne a pak ho zaznamenává tužkou, následně akrylem na plátno, sololit, nejčastěji však na papír, někdy ruční, nažloutlý, modrý nebo bílý v rolích, které pak uřízne podle toho, jak si kompozice žádá. Předkládané malby jsou si podobné jak jedna mořská vlna druhé - v pohybu souvznikání je každá jiná.

Michal Matzenauer je nutně ovlivněný způsobem hledání pravdy v místě, kde přišel na svět (když se v pražské nemocnici Na Františku narodil, rodiče ho pro jistotu nechali hned pokřtít). Nadto je mu ale blízký (zen)buddhismus, stejně jako kaligrafie arabských mistrů. Je si dobře vědom omezení, která máme, narodíme-li se do jiné kultury než té, která nás přitahuje, a do níž naše kořeny zasahují hodně zdaleka.

Jedna z možností jak jeho denní záznamy číst je hledání znaků a symbolů ukrytých v půvabných křivkách - postupem času čím dál tím osobitějšího - tajného písma. Zenová hůl, kříž nebo preclík. Elastický tvar připomínající postní preclík by mohl symbolizovat duchovní naplnění v modlitebním postoji raných křesťanů, nebo se jedná o linky lidského těla v posedu lotosového květu? Samotnému Michalu Matzenauerovi je podobný způsob výkladu vlastních maleb cizí. Nemaluje hádanky, ale takovost dne svého vnitřního moře.

Kdosi se zeptal: Co je nejvyšší učení? Mistr odpověděl: Žádné otázky, žádné odpovědi.
pb

Michal Matzenauer

20. 11. 1947

Michal Matzenauer se narodil 20. listopadu 1947 v Praze, v nemocnici Na Františku, kde byl hned, pro jistotu pokřtěn. Mládí prožil na Vsetíně na Valašku a střední chemickou průmyslovku vystudoval ve Zlíně. Od dětství se věnoval kresbě a malovat začal ve 14ti letech. To se již začal věnovat rovněž literatuře. Ve Zlíně pak vydával s kamarády studentský literární časopis Plocha, určený pro zlínské střední školy, který s odchodem ze Zlína v roce 1967 zanikl. V letech 1968 – 69 vystřídal řadu zaměstnání a toulal se se skupinou amerických a evropských hippies po Evropě. V roce 1969 si vyřídil studium na Oxfordské univerzitě v Anglii na obor dějiny umění, ale uzavření hranic v srpnu 69, mu nedovolilo vycestovat a byl mu navíc odebrán pas. V následujících letech vystřídal opět řadu zaměstnání. V roce 1972 zakotvil na čas v tiskárně, kde pracoval jako pomocný dělník a později jako chemik. Měl na starost leptací lázně pro hlubotisk a odpadní vody. Na tiskařských strojích dělal kombinovanou technikou výtvarné tisky, ale to bylo samozřejmě mimo pracovní dobu. Oficielně, jako mnoha jiným, mu bylo znemožněno vystavovat, publikovat a v rozhlase byly zakázány i pořady, které byly už natočené. Od roku 1975 až do roku 1990 pracoval na vrtných a čerpacích soupravách jako dělník. V roce 1977 podepsal CHARTU 77 a v roce 1979 se stal členem VONSu. Účastnil práce v samizdatech a to jako autor, tak i při redigování některých periodik a katalogů, nebo ke konci normalizace, jako redaktor časopisu VOKNO. Po roce 1989 vydal několik básnických sbírek a uskutečnil celou řadu samostatných a účastnil se mnoha skupinových výstav u nás i v zahraničí.

Tvorba Michala Matzenauera je mnohovrstevnatá. Vždy je ale v jeho obrazech a kresbách vidět důraz na básnickou atmosféru. V různých obdobích jeho tvorby se mu rovněž objevuje buď jako součást obrazů, nebo přímo jako námět, písmo. Toto písmo je někdy čitelné, i když je zároveň dosti zašifrované, jindy ale nejde vůbec o čitelnost, ale jen o symbol nebo znak – náznak. V těchto obrazech se Matzenauer naprosto odklání od lettrismu nebo jiných v Evropě známých postupech v použití písma, jako obrazového vyjádření. Blíží se meditačním postupům zobrazení, které jsou známé a běžné v některých východních kulturách, nebo které používají někteří arabští mistři. Přesto je jeho snahou zůstat kompozičně i kresebně v evropském cítění i myšlení.
O.S.

Vybraná díla

Publikace

Další informace

Do atelieru pod Nuselskými schody chodí skoro každý den; přes dvůr do domečku zrovna tak velkého, aby se vešel malířský stojan, šteláře na malby, gauč a stůl. Michal Matzenauer si vede podivuhodný deník. V meditativním soustředění se chápe jádra zkušenosti toho kterého dne a pak ho zaznamenává více