Díkůvzdání aneb chlebové mystérium
Záhadné, tajemné, mysteriózní přitahovalo v umění lidi všech dob. Brikciuse znepokojovalo nějaký čas při jeho procházkách Ledeburskou zahradou pokušení oživit mrtvou krásu teras a barokních schodišť a připadl na myšlenku učinit tak formou rituálu. Vypracuje scénář obřadu Díkůvzdání, v jehož průběhu odevzdávají účastníci mladé bohyni v nádherné přírodní scenérii své dary – bochník chleba. Akci předem plakátuje a provádí několik dní předtím předběžnou instruktáž v koleji jednota. 21. června 1967 se objevuje v Lidové demokracii pozvání na tuto akci a odpoledne se sejde na konečné stanici 9 v Motole asi stovka mladých lidí s chleby. Odtud odjedou na Újezd a ve skupinách odejdou na Střelecký ostrov, kde autor happeningu znovu instruuje účastníky a provede generální zkoušku. Odtud odcházejí husím pochodem do Ledeburských zahrad, kde bohyní sedící na barokním oblouku složí k nohám do pyramidy přinesený chléb. Obřad však přesuší Veřejná bezpečnost, na 70 účastníků chlebového happeningu zatkne, celou noc je vyslýchá a po zaplacení pokuty ve výši 50 - 100 Kčs je ráno propustí. Chléb i fotodokumentaci z akce zabaví. (...)
Iniciativu převzaly úřady. 22. června uvalí prokurátor na Brikciuse vazbu. Téhož dne zasáhne v redakci Lidové demokracie, která pozvání na happening zveřejnila, telefonicky ministr vnitra dr. Kudrna. Autor článku Pavel Grym je finančně postižen, cenzoři pokutováni. Na HSTD (Hlavní správa tiskového dohledu) dochází instrukce, že se o happeningu nesmí psát. Po týdnu je Brikcius propuštěn z vazby a za 14 dní nato stojí před soudem. Autora happeningu žaluje prokurátor Čížek, známý jako žalobce z inscenovaného procesu Čihošťský zázrak, a soudí prom. práv. Jarmila Ortová, která v minulých letech soudila prvomájové demonstranty. Žaloba viní Brikciuse, že při provozování společenské hry zvané happening „byl váženým způsobem rušen veřejný pořádek a uráženy základní city pracujícího lidu tím, že bylo naprosto nevhodným způsobem použito k provozování hry asi 70 bochníků konzumního chleba, některé z nich byly popsány nevhodnými nápisy a různě znetvořeny, přičemž obžalovaný tuto akci organizoval.“ Soudkyně Ortová, pro kterou je happening a priori výtržností, zamítá návrh obhájce dr. Kantůrka, aby některý z přítomných znalců (Jindřich Chalupecký, Bohumil Hrabal, Ivan Vyskočil) objasnil podstatu happeningu. Po dvoudenním přelíčení odsuzuje městský soud Brikciuse ke třem měsícům odnětí svobody podmíněně za trestný čin výtržnictví. Tím však pře nekončí prokurátor Čížek se odvolává k městskému soudu a požaduje vyšší trest jako varovný příklad pro příznivce happeningu. Odvolává se i Brikcius. Sluší se podotknout, že na základě rozsudku je propuštěn z Výzkumného ústavu, kde obsluhoval počítač.
Mezitím odjíždí Brikcius do Londýna na tiskovou konferenci o happeningu. Britské noviny komentují jeho případ pod titulky, jako Češi si nevědí rady s happeningem a Angličané nazývají Brikciuse „hero“. Brikcius k tomu poznamenává: „V Čechách ta kategorie, která by v Anglii nekriticky řekla hrdina, tady kriticky řekne blázen.“
Vladimír Burda, výňatek, Výtvarná práce 68 č. 15
V přiložených dokumentech si můžete přečíst: jak v říjnu 1967 odvolací soud dopadl (Výtvarná práce 68 č. 15), otevřený dopis Evžena Brikciuse právničce Ortové (My 68 č. 9) a jak o legalizaci happeningu v Československu informoval britský tisk (The Magazine Oct. 68 No. 7).
Thanksgiving or Bread Mystery
The enigmatic, the secret, the mysterious in art has attracted people of all times. For a time during his walks in the Ledabursky gardens, Brikcius was concerned with attempting to revive the dead beauty of the terraces and baroque steps, and he came upon the idea to do it through the form of ritual. He worked out the scenario for the ritual Thanksgiving during which the participants would submit their offerings — loaves of bread — to a young goddess set against a marvelous background. Posters were put up, and several days before the happening, preliminary instructions were provided at the Jednota dormitory. On 21 June 1967, an invitation to the event appeared in the newspaper Lidová demokracie, and in the afternoon, hundreds of young people met at terminal station nine in Motol. From there they headed in groups to Újezd and then Střelecký island, where the organizer of the happening once again issued instructions to the participants and conducted a general rehearsal. From Střelecký Island, they goose stepped to Ledeburský Gardens, where they placed their loaves of bread in a pyramid at the feet of the goddess who was seated on a baroque archway. The ceremony, however, was broken up by the police, who arrested seventy participants, interrogated them all night, and released them in the morning after fining them fifty to one hundred crowns. The bread and photo documentation were confiscated. (…)
Here the government offices took the initiative. On 22 July, the prosecutor has Brikcius arrested. On the same day, the minister of the interior, Dr. Kudrna, intervenes in the editorial board of Lidová demokracie, which publicized the happening. The author of the article, Pavel Grym is affected financially, and the censors fined. The press office receives instructions that they are not allowed to write about the happening. A week later, Brikcius is released from detention and two weeks later stands before a judge. The prosecutor is Dr. Čížek, also known as the plaintiff in the show trial referred to as the Číhošť Miracle, and the judge is the recently graduated Jarmilá Ortová, who in past years tried May Day protestors. Brikcius is accused of “disturbing the peace and harming the fundamental feelings of the working people due to the abuse of approximately 70 loaves of bread, many of which were inscribed with inappropriate slogans and variously mutilated. The accused organized this event.” Judge Ortová, for whom a happening is, ipso facto, a breach of the peace, refuses the suggestion of the defense counsel that several present experts (Jindřich Chalupecký, Bohumil Hrabal, Ivan Vyskočil) explain the essence of a happening. After the two-week hearing, the court sentences Brikcius to three months, conditionally, for the offence of disturbing the peace. Prosecutor Čížek, however, is not finished. He appeals the court for a higher sentence that would serve as an example to supporters of the happening. Brikcius, too, appeals. It must be noted that, on the basis of the judgment, he is dismissed from the Research Institute where he operated a computer.
In the meantime, Brikcius departs for London to a press conference on the happening. The British newspapers comment on his case beneath headlines such as, “Czechs Do Not Know What to do With a Happening,” and the Brits call Brikcius a “hero.” Brikcius comments: “In Bohemia, he whom you here call a hero is called a madman.”
Vladimír Burda, Výtvarná práce 68, no. 15
In the attached documents you can read: how in October 1967, the decision of the appeals court (Výtvarná práce 68, no. 15), an open letter from Evžen Brikcius to Judge Ortová (My 68, no. 9), and what the British Press wrote about the legalization of the happening in Czechoslovakia (The Magazine, Oct. 68, no. 7).