Písmo textu je dominantním tlumočníkem vlastní funkce modliteb. Dnes, v době nedbalých písemných projevů, musíme obdivovat nesčetné varianty kurentu a fraktury, archaické i rustikalizované, umělé i neumělé, v nichž se projevuje také grafické cítění těch dávných písařů. Pro období 1750–1850 je charakteristická kaligrafie, tj. umění písma a většina písařů se o ni snažila. Kaligrafické prvky se uplatňují především v iniciálách a ve zdobném písmu titulů, mezititulů, v záhlaví kapitol, nadpisech, v paginaci.