Provedeno v dubnu 1967 v Hlávkově koleji v Praze.
Situace: Před vchodem do domu je umístěn panel, informující o pořádaném happeningu, pokladna v domě je otevřena od 18.30, omezený počet vstupenek se prodává za symbolickou senu, návštěvník musí po zakoupení vstupenky projít předsíní (dveře do předsíně jsou otevřeny od 18.45), vchod z předsíně do základní místnosti je až na třiceticentimetrový prostor dole zabedněn, vedle vchodu je stůl zcela zaplněný sklenicemi (dlouhovlasá dívka leje do sklenic vodu z obrovského džberu), v základní místnosti jsou židle sestaveny do tvaru symbolu mužského pohlaví (šipka míří k zabedněným dveřím), v jednom rohu místnosti sedí dívka, nikoho si nevšímá a hlasitě čte jakýsi text, na každé židli leží jedno syrové vejce.
Dění: Každý návštěvník je po příchodu do předsíně uvítán šéfem, jenž sedí ležérně na zemi mezi vchodem a stolem se sklenicemi, šéf mu nabídne sklenici vody a zeptá se ho na cokoli (eventuálně natáčí jeho odpověď na magnetofonový pásek), potom ho pozve dál, jeví-li návštěvník nejistotu, předvede mu šéf, jak se dá zabednění podlézt, není-li návštěvník ani potom ochoten podlézt, odvede ho šéf se slovy „Nějak to zařídíme“ na opačnou stranu předsíně, kde s ním a ostatními debatuje šéfův kolega anglicky o čemkoli, v 19.15 začíná šéf shánět sekeru, jakmile mu ji přinesou, rozštípe tvrdými údery bednění, a umožní tak návštěvníkům, kteří čekají v předsíni, pohodlně vejít dovnitř, v místnosti se šéf nejdříve honí se svou přítelkyní, pak požádá přítomné, aby se obrátili k jedné stěně místnosti, zhasne, svítí na tuto stěnu baterkou, jeho přítel přechází místnost s různými předměty tak, že na osvětlené stěně jsou vidět jejich stíny, šéf zhasne baterku, hází po návštěvnících ve tmě rýži a za chvíli rozsvítí světlo, otvírá ústa, jako by mluvil, je ode dveří přerušen kolegou („Jsou tady tvůj otec a tvá matka, mám je zavést dovnitř?“), šéf odpovídá „Raději ne, vezmu je naproti do kavárny, a bav se s nimi o něčem“, chvíli pokračuje v otvírání úst a pak vyvede návštěvníky na chodník před domem, kde spolu s nimi předvádí rekonstrukci Zenonovy aporie Achilleus a želva, z horních pater domu na ně přitom lijí teplou vodu, když Achilleus pochopí, že nemůže želvu nikdy chytit, vracejí se všichni do základní místnosti, šéf požádá návštěvníky, aby přemístili židle ke stěnám místnosti a posadili se na ně, dlouhovlasá dívka každou minutu tleskne, a návštěvníci si přesedávají z jedné židle na druhou ve směru hodinových ručiček, šéf se zatím suší a převléká, potom žádá ostatní, aby byli několik okamžiků ticho a soustředili se, jeden z jeho přátel mu podává papír a žádá ho, aby přečetl text, šéf se zdráhá, ale nakonec svolí, v polovině čtení po něm jeho přítel (týž, který mu podal papír) hodí vejce, ostatní dělají totéž, šéf prchá z místnosti, návštěvníci rozzlobeně odcházejí, u pokladny je pokladník prosí, aby si vzali nazpátek peníze.
Performed in April 1967 at the Hlavkova dormitory in Prague.
The set up: In front of the entrance to the building is a panel providing information about the happening. The box office in the building is open until 18:30, a limited number of tickets are sold for symbolic hay, after purchasing a ticket, the visitor must go traverse the entrance hall (the doors to the entrance hall are open from 18:45), the doorway to the entrance hall, except for a space of thirty centimeters at the bottom, is boarded up, next to the doorway is a table completely covered with glasses (a long-haired girl is pouring water into the glasses from an enormous bucket), in the main room, chairs are arranged in the shape of a male sex organ (an arrow points to a boarded up door), a girl is sitting in one corner of the room, she doesn’t notice anyone and is loudly reading some kind of text, a raw egg sits on each chair.
Action: Upon arrival, each visitor is greeted by the boss, who is seated casually on the floor between the entrance and the table with glasses, the boss offers him a glass of water and asks him about anything (the answer is eventually recorded on a tape player), then he is invited to come in further, if the visitor betrays any uncertainty, the boss demonstrates how to crawl under the barrier, if the visitor is still not willing to crawl, the boss leads him away with the words, “We’ll arrange it somehow,” to the other side of the entrance hall, where he and the boss’s other colleagues debate in English about anything, at 19:15 the boss starts to look around for an axe, as soon as it is brought to him, he starts chopping at the barrier and thereby allows the visitors waiting in the entrance hall to enter comfortably, the boss then chases his girlfriend around the room, then asks those present to turn to one of the walls, he turns off the light, shines a flashlight on this wall, his friend crosses the room with various objects so that their shadows appear on the wall, the boss turns off the flashlight, throws rice at the visitors in the dark, and then turns on the light. He opens his mouth as if to speak, but is interrupted by a colleague at the door (“Your mother and father are here, should I bring them in?”). The boss answers, “No, take them across the street to the café and chat with them about something.” He continues to open his mouth for a moment and then leads the visitors out to the sidewalk in front of the building, where he performs with them a reconstruction of Zeno’s aporia of Achilles and the tortoise. As this is going on, someone is pouring warm water on them from the upper floors of the building. When Achilles understands he will never catch the tortoise, he and everyone else return to the main room. The boss asks the visitors to arrange the chairs against the walls of the room and sit down. Every minute the longhaired girl claps her hands, and the visitors change seats clockwise. The boss meanwhile dries off and changes clothes, then he asks the others to be silent for a few moments and concentrate. One of his friends hands him a piece of paper and asks him to read the text. The boss hesitates but finally consents. Halfway through the reading, his friend (the same one who gave him the paper) throws an egg, the others do the same, the boss flees the room, the visitors walk out angrily, at the box office the cashier asks everyone to take back their money.